Závlaha pro stromy

Pro správný vývoj stromů a vlastně obecně vegetace je nutné vědět jak a kdy správně zavlažovat. Zálivka stromů v krajině by měla být zajištěna pouze v rámci výsadby a následné péče trvající 2–3 roky, v extrémním případě maximálně 5 let. Tato péče slouží jako podpora při zakořenění a adaptace pro místní podmínky tak, aby nebyla potřeba dodatečné zálivky. Samozřejmě i volba dřevin musí odpovídat stanovišti.

Ve městech péče při výsadbě stromů (obecně při jakékoliv výsadbě) funguje stejně, nejdůležitější je po dobu 2-3 let. Zálivka má po uplynutí prvotní péče sloužit pouze pro překonání extrémních období, která ohrožují život vegetace, ale po jejich pominutí je potřeba přestat zavlažovat. Nadbytečná závlaha může být stejně nepříznivá jako sucho, které v posledních letech zažíváme. Stromy, pokud je to možné, by měly být vysazeny tak, aby doplňkovou závlahu nepotřebovaly.

Kolik vody stromům dát?

Pokud se stromy zavlažují příliš často, a navíc třeba i povrchově, kořeny stromů se drží v místě zdroje vody. To může vést k návyku stromů na pravidelnou závlahu a případně k mělkému kořenění, díky kterému jsou stromy náchylné např. na vyvrácení (postačuje silnější vítr). Závlaha stromů musí kompenzovat nedostatek srážek, které většinou mají režim: několik dnů sucho, následně během dvou až tří dnů spadne větší objem srážek. Kdy a kolik vody stromu dodat není snadné určit, snazší je říci, jak nezavlažovat. Závlaha každý den o malém množství má na růst nepříznivý vliv, obráceně ponechat strom, který očividně strádá „svému osudu“, také není řešení. Metoda pro určení alespoň orientačního množství vody pro zálivku může vycházet z přepočtu plochy koruny, na kterou při běžné intenzivnější srážce spadne 20 mm vodní srážky s opakováním 7–20 dnů. Pokud tedy chceme zavlažit strom s průměrem koruny 3 m, plocha odpovídá 7 m², násobením získáme potřebnou závlahovou dávku 140 l, kterou ovšem dodáme pouze v případě, že cca 7 posledních dnů nepršelo a v dalším týdnu se ani déšť o větší intenzitě neočekává. Jedná se pouze o velmi nepřesný odhad, který se snaží ukázat možný myšlenkový pochod, jak určit kolik vody a kdy dodat. Odhad vychází z běžného stavu a pokud nenastává, závlaha jej kompenzuje. Konkrétní režim byl měl určit zahradník či dendrolog a posoudit i vzhledem k místním podmínkám.

Metod závlah stromů je několik, každá má své přednosti. Vždy je důležité posoudit, které řešení nejlépe vyhovuje zavlažovaným stromům.

Podpovrchová závlaha - závlaha kořenového systému

Zavlažovací zařízení Hunter RZWS je tvořeno perforovaným válcem a kapkovačem, který dodává do válce a následně do kořenové zóny potřebnou vodu. RZWS se připojuje na rozvodné potrubí, kolem stromů se nejčastěji osazují 2–3 ks. Jedná se o jednu z nejefektivnějších metod závlahy stromů, voda se distribuuje přímo do kořenové zóny, zároveň umožňuje přívod vzduchu do půdy a v případě deště umožňuje rychlejší vsakování dešťové vody, čímž snižuje potřebnou závlahovou dávku.
Pro instalaci se většinou využívá zemních vrtáků, se kterými při osazování již k již vzrostlé výsadbě musí být pracovníci opatrní, aby významně nepoškodili kořeny stromů. Komplikovanější instalace může být vnímaná jako nevýhoda. Mezi výhody lze určitě zařadit vysokou efektivitu, snadnou kontrolu funkčnosti přes revizní víčko a možnost osazení pod ochranný litinový rošt. Jedná se o prvek vhodný pro nejnáročnější aplikace do center měst, kde stromy mají velmi malý prostor pro vsak dešťové vody a prostup vzduchu do půdy.

Hunter RZWS umožňuje zavlažování kořenového systému rostlin a stromů rovnoměrně těsně i hluboko pod povrchem. Jedná se o perforovaný válcový profil se systémem vnitřních přepážek, který se vkládá svisle do kořenové zóny keřů, menších či větších stromů. Voda vytéká z integrovaného bubbleru a po přepážkách stéká dolů a vytéká po délce válce do kořenové zóny rostlin. Připojuje se pomocí kloubové přípojky Swing Joint ¾“ k sekčnímu potrubí. Podle velikosti kořenového balu rostliny lze vybírat ze tří velikostně odlišených modelů s výškou tubusu 26, 46 a 91 cm. Při vkládání RZWS do písčité půdy je dobré instalovat látkový filtrační plášť, který zabraňuje vstupu písku do těla perforovaného válce. Doporučený pracovní tlak pro RZWS je 1 až 4 Bary.

Povrchová závlaha kapkovací hadicí

Jedná se o velmi rozšířenou metodu ve státech jižní Evropy, největší výhodou jsou nízké pořizovací náklady a poměrně vysoká efektivita závlahy. Řešení spočívá v napojení kapkovací hadice na vývody rozvodného potrubí. Kapkovací hadice se obtočí kolem stromu. Vhodným místem použití jsou okrajové části měst, okolí tranzitních komunikací a u stromů nižší hodnoty.

Závlaha pomocí trysek Hunter BUBBLER

Trysky BUBBLER slouží jako výtokový prvek, který distribuuje větší objem vody na menší plochu. Osazují se na výsuvné postřikovače. Pokud nejsou zásobovány vodou, postřikovače jsou zasunuty v zemi, a tedy nepřekáží případné údržbě. Pokud se do trysek přivede voda, postřikovače se tlakem vody v systému vysunou a z Bubbleru začne tryskat voda. Z důvodu lokální distribuce vody je vhodné využívat jje pro rovinnou plochu, případně může být zavlažovaný strom i v lehké terénní depresi.

Zavlažovací vaky

Oproti přímé ruční závlaze má využití zavlažovacího vaku obrovskou výhodu v pozvolné distribuci vody do kořenového systému. Zároveň stromu poskytne vzhledem ke známému objemu vaku, požadované množství vody. Vak se snadno obepne kolem stromu a zajistí zipem, do vaku se následně napustí voda, která z vaku pomalu vykapává (rychlost vykapávání bývá od 4 do 8 hod). Objem vaků se pohybuje od 50 l do 70 l, přičemž lze spojit i více vaků dohromady.

Je důležité dbát na vhodné používání vaků, které spočívá např. v tom, že se nevyužívá u jednoho stromu po celou sezónu při neplní skoro každý den. Pokud máme vzrostlý strom, kterému potřebujeme dát např. 140 l vody každých 10 dnů přes suché období, naplníme vak 2–3 dny po sobě, následně dalších 10 dnů do vaku vodu nedáváme. Snahou je zajistit dostatečné množství vody, které zasákne do potřebné hloubky, aby strom nekořenil povrchově. Častou chybou je ponechání vaku na kmenu stromu po celou sezónu, vak je potřeba v určitém intervalu sundat, aby nedošlo k poškození kmínku z důvodu nepřístupu vzduchu. Vhodným řešením může být vak po ukončení závlahového cyklu jednoho stromu posunout k jinému stromu a tím i snížit investiční náklady na jejich pořízení. Vak u vzrostlých stromů by se měl využívat pouze pro překonání nepříznivého období (extrémně suché období). U nově zasazeného stromu je režim samozřejmě uzpůsobený, zavlažuje se pravidelněji menší dávkou, ale s postupem doby od výsadby se stromu poskytuje jednorázově větší množství vody při prodlužení doby bez závlahy, strom se učí využívat spodní vody. Výhodou zavlažovacích vaků je rychlost instalace.